Nároky perlorodky na kvalitu prostředí, v němž žije, jsou vysoké, rozmnožování složité a přežití do dospělosti velmi nejisté. Vltava je v sou᠆časné době jediná řeka v republice, která dokáže uživit i ta nejmladší stadia perlorodek. „Zdrojem potravy pro ně jsou podvodní louky. Voda v řece je dostatečně čistá, nekolísá jí pH,“ popsa᠆la hydrobioložka Správy NP Šumava Eva Zelenková.

Bez pstruhů nepřežijí

„Jediné, co nám tady chybí, jsou pstruzi, jako hostitelé perlorodek. Bez nich perlorodky nepřežijí,“ doplnila Eva Zelenková. Upřesnila, že v příštím roce proto ještě přibude protimigrační bariéra, aby ryby z Lipna pstruhy z Vltavy nevytlačovaly do horního toku. Perlorodka se ve Vltavě může dožít zhruba sta let.

Včera vysazené perlorodky měřily asi tři centimetry a byly osm let staré. Podle Bohumila Dorta je v tomto věku vysoký předpoklad, že se dožijí dospělosti. „Perlorodky mají tolik přirozených predátorů, že jich přežije zhruba pět procent,“ doplnil chovatel.

Perlorodky putovaly do vody Teplé Vltavy z odchovné klícky, v níž jemný písek supluje dno. Tam jsou perlorodky usazené a přijímají potravu. „V řece si připravím jamku, do které pak perlorodky přemístím,“ popsal Bohumil Dort a ihned po přemístění na dno řeky je lehce zahrnul, vyfotil místo a zapsal souřadnice. Místo si před tím musí důkladně vytipovat, aby je pak mohl zase najít a zjistit stav populace.

Přibudou další tisíce

Ta v současné době v Teplé Vltavě čítá zhruba 1500 kusů. Nejvíce jich žije v Blanici, a to zhruba deset tisíc kusů a jde o nejzachovalejší lokalitu v republice. „Nedá se určit jejich přesná úmrtnost. Pokud ale máme doloženo, že na místě, kde bylo vysazeno dvě stě padesát perlorodek, se jich dvě stě zase našlo, je to obrovský úspěch hraničící se zázrakem,“ ujistila hydrobioložka Eva Zelenková. Vysazování mlžů bude pokračovat až do roku 2026, kdy chovatel vysadí do Teplé Vltavy ještě tisíce kusů.