Kliknutím zvětšíte„Smečka ho nepřijala. Je vyhublý na kost a kůži. Když jsem zkoumal jeho trus, zjistil jsem, že jsou v něm jen pozůstatky po myších,“ říká jeden z myslivců, který má své teritorium na Karlovarsku s tím, že řada jeho kolegů vlka viděla na vlastní oči a vždy byl sám.
„Pohybuje se jen kolem vnadišť. Podle fotografií, které jsem viděl, může do pár dnů pojít,“ potvrzuje další myslivec Ladislav Cinegr.
Podle myslivců navíc Bubla ztratil s odborníky z Mendelovy univerzita v Brně, kteří nad ním přezvali záštitu a spolupracují s Hnutím Duha, kontakt. Obojek s čipem totiž přestal fungovat.
Poslední oficiální informaci o Bublovi má Hnutí Duha z 24. února. Myslivci ho zmapovali díky fotopastím i 14. března. Bubla se například už 26. února pohyboval na Karlovarsku, na stejném místě byl zachycen i 3. března. 8. března ho fotopast zaregistrovala opět v okolí Bublavy, ale 14. března opět na jiném místě Karlovarska. Fotografie dokládají, že během krátké doby dokáže migrovat desítky kilometrů.
„Dle záběrů z 24. února vlk vypadá v dobré kondici a zajímá se o pachové značky v teritoriu své domovské smečky, stejně jako další jedinci, kteří byli samostatně zachyceni před jeho návštěvou i po něm,“ píší ochránci z Hnutí Duha na svých stránkách věnovaných šelmám.
Rehabilitovaný vlk v teritoriu své domovské smečky
„Opakovaně jsem v minulosti ověřovala některá místa častějšího pobytu telemetricky sledovaného vlka. Našla jsem zbytky kořisti, krev, kosti nebo trus. Přestože nebylo snadné podle stop s jistotou potvrdit, že by se na místě pohybovalo víc vlků, podle míry konzumace kořisti soudím, že vlk na těchto místech nežral sám. Pohyboval se také často ve velmi nepřístupném terénu a nic nenasvědčovalo tomu, že by byl nějak fyzicky handicapovaný. Aktuální záběry z fotopastí potvrzují, že vlk je v dobré kondici a rozhodnutí o jeho vypuštění bylo správné,“ uvádí na tomto webu Krušnoholka Štěpánka Kadlecová z Hnutí Duha Šelmy, která monitoring vlků v Krušných horách dlouhodobě koordinuje.§
Redaktoři Deníku kontaktovali přímo Miroslava Kutala z Ústavu ekologie lesa LDF MENDELU, vedoucího multidisciplinárního týmu, který v rámci mezinárodního projektu zahájila Mendelova univerzita. Tým má za cíl pod Kutalovým vedením vést koordinaci projektu v České republice, který se zaměřuje nejen na porozumění interakcí lidí a vlků v kulturní evropské krajině, ale má také předcházet potenciálním kritickým situacím. Redaktoři mu zaslali fotky Bubly, které měli k dispozici od myslivců.
„Je to rehabilitovaný vlk, kterého jsme vypouštěli. Je očividně v dobré kondici. To, že chodí k mysliveckým zařízením, není známka toho, že by živořil,“ reaguje odborník z Mendelovy univerzity. „Víme, že obojek má poruchu. Už měsíc nevysílá data. Vlk ale není vychrtlý a je v podobném stavu jako jiní jedinci. To, že byl zaregistrován sám u fotopastí, ještě neznamená, že chodí sám. Tyto snímky ještě nedokládají, že by ho smečka nepřijala. Vlk žije ve volné přírodě dva měsíce a my neregistrujeme, že by nastal nějaký problém,“ tvrdí.
Zavřít Bublu? To by bylo to nejhorší
V souvislosti s výskytem Bubly nedaleko Karlových Varů a z informací, že živoří, se objevily teorie, zda by mu nebylo lépe ve výběhu.
„Bubla měl obrovské štěstí, že byl nalezen a že se mu dostalo pomoci. Dostal novou životní šanci a mohl se vrátit domů, tam kam patří, zpátky do přírody. Zavřít v přírodě narozeného vlka, který prožil vtiskovací a socializační období na svobodě, by bylo to nejhorší, co by se tomuto tvorovi mohlo přihodit. Dokonce i smrt je v pořadí až na druhém místě. Veřejnost se aktivně podílela na záchraně a ta skončila happyendem. Aktuálně neexistuje důvod vlka o tento dar a šanci na volný život připravit,“ komentuje situaci Tanja Askani, která se v největším severoněmeckém Wildparku věnuje práci s vlky. Stali se její životní láskou a napsala o nich několik knih.
Záchranná stanice Drosera v Bublavě má pro vlka připraveno zázemí. Žádá však lidi, aby neorganizovali žádné hromadné pátrací akce, které by mohly spíše uškodit a vlka pojmenovaného Bubla stresovat. Záchranáři mají své fotopasti i místní znalost, takže informace o vlkovi mají. „Víme o tom, že se pohybuje sám. Jsme v kontaktu s myslivci, kteří nám informace předávají. Chytat se ho rozhodně nechystáme. Ani mediální pozornost vlkovi neprospěje a už vůbec ne dezinformace, které proběhly v televizi nedávno,“ říká Vladimír Tomáš Smolík z bublavské Drosery. I on registruje rozporuplné informace mezi myslivci, svědky, kteří vlka viděli, hnutím Duha a brněnskou univerzitou.
Vlka našli sraženého
Vlka našli vloni lidé sraženého v Krušných horách a bylo mu tehdy zhruba pět měsíců. Starala se o něho Záchranná stanice handicapovaných živočichů Drosera v Bublavě, poté byl operován a následně umístěn v záchranné stanici Vlašim. A po uzdravení vypuštěn v zimě do přírody. Zda se stihl během prvních měsíců naučit lovit či nikoliv je otázkou.
„Nechme vlka žít. Je to divoké zvíře, zaslouží si žít v přírodě,“ konstatuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
15
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
