Potomci se narodili přeshraničním smečkám v Orlických horách a na Broumovsku, v Lužických horách, na Šluknovsku, v Českém Švýcarsku i v Krušných horách. Zatím se nepodařilo potvrdit rozmnožování v oblasti Ralska, kde zoologové evidovali vlčata každoročně od roku 2014. 

„Údaje o rozmnožování vlků jsou jedny z klíčových informací o tom, jak se kriticky ohroženému druhu v Česku vede. Jsou také hlavním výchozím zdrojem pro mapu vlčích teritorií v Česku, na jejímž sestavení spolupracujeme s dalšími českými i zahraničními partnery ze sousedních zemí,“ vysvětlil vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. 

Přibývají, i když se mění ráz krajiny

Podle Radka Kříčka, který má starosti Vlčí hlídky na Děčínsku, jsou nové přírůstky vlčích smeček pozitivní zprávou, protože kůrovcová kalamita a následná těžba dřeva mění ráz krajiny a tím ovlivňuje i život vlků.

„Velmi nás potěšilo, že jsme i letos získali záznamy vlčat na Šluknovsku a v Lužických horách, a že se reprodukci podařilo potvrdit také v Národním parku České Švýcarsko. Všechna tato území byla do značné míry postižena kůrovcovou kalamitou a mnohdy nevhodnými zásahy k jejímu potlačení,“ uvedl Kříček a dodal, že ty nejvýznamnější místní biotopy ohrožené těžbou se Hnutí DUHA snaží ochránit v příslušných správních řízeních. „Ohleduplné lesní hospodaření přinese užitek nejen vlkům, ale také dalším chráněným druhům a lidem,“ doplnil. 

Vlčí mláďata se podařilo zaznamenat také kamerám a fotopastím v jednotlivých lokalitách. Díky těmto datům se například ví, že se mláďata už pošesté narodila vlkům na Broumovsku, kam přišli vlci ze západního Polska, což potvrdily genetické analýzy už v roce 2017. V současnosti Vlčí hlídky monitorují na česko-polském pomezí tři smečky. Minimálně ve dvou z nich se letos narodila vlčata.

Také v nedalekých Orlických horách přivedli vlci na svět mláďata. Jejich trvalý výskyt tu od minulého roku potvrzoval monitoring Vlčích hlídek. Důkazy o narození vlčat ale zatím přinesl jen polský lesní pracovník, kterému se několik vlčích potomků podařilo na začátku října zachytit na video. 

Nové přírůstky pak zdokumentovaly Vlčí hlídky také u smečky z Lužických hor. Přesto, že zde od minulého roku narůstá objem těžby kůrovcového dřeva, našli místní vlci dostatek klidných lokalit, kde se jim daří vychovat mláďata. Podle záběrů z fotopastí jsou malí vlci minimálně čtyři, rozmnožování tu Vlčí hlídky potvrdily už podruhé v řadě. Kromě zachycení vlčích ratolestí při fotomonitoringu došlo podle Hnutí Duha v Lužických horách také k ojedinělému pozorování mláďat turisty. Ačkoliv jsou taková setkání lidí s vlky poměrně vzácná, pokud k nim dojde, jedná se často právě o mladé, zvědavé jedince. 

V Ralsku to mají vlci složité

Naopak v oblasti Ralska to vlci nemají tak jednoduché. V posledních letech jejich populaci ohrožuje těžba, onemocnění prašivinou, srážky na silnicích i pytláctví. Právě loni nalezené mrtvá vlčice, kterou někdo zastřelil, může být důvodem, proč se mláďata v této lokalitě zatím nepodařilo potvrdit.  

„To, že se nám v oblasti Podbezdězí a Ralska zatím nepodařilo reprodukci prokázat, by mohlo nasvědčovat i možnosti, že loni nalezená mrtvá, bezuchá vlčice, u níž se prokázala příčina smrti zastřelením, mohla být vlčicí rodičovského páru,“ vysvětlila Deníku koordinátorka Vlčích hlídek na Kokořínsku a v Ralsku Barbora Černá.  

Jde podle ní zatím pouze o domněnku. Faktem ale je, že vlci, kteří sem přišli z Německa a Polska v roce 2014, každým rokem vyvedli mladé. Proč letos nemají Vlčí hlídky ani Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj prozatím žádné důkazy o potomcích smečky, tak zůstává nejisté. 

Podle Hnutí Duha zdejší populaci ralských vlků ohrožovala narůstající těžba na Kokořínsku, která se nevyhnula ani Národní přírodní rezervaci Pecopala-Břehyně. Loni bylo z fotopasťových záběrů také patrné, že se jednotliví členové smečky potýkali s prašivinou (infekční parazitické onemocnění). Přesto se v Ralsku v minulém roce narodila minimálně čtyři vlčata. Zároveň zde došlo v minulosti k několika srážkám vlků s vozidlem. Naposledy se takový případ stal letos na jaře u obce Dolní Krupá. Smečce škodilo i pytláctví. Poslední případ zastřelení prokázala pitva u vlčice, kterou loni na podzim našli mrtvou u silnice nedaleko Doks místní myslivci. 

S tím, jak vlků v české krajině přibývá, množí se také konflikty mezi farmáři a vlky, kteří zaútočí na jejich stáda. Deník například informoval o tom, že Vlk v Dolní Řasnici na Frýdlantsku zabil šest ovcí. „Vlci jsou tady tak čtyři až pět roků. Jeden sem chodil pravidelně. Nikdy ale nedošli až ke mně, jako první napadli ovce souseda, který hospodaří blíže k lesu. Když mi poprvé napadli ovce, nepoznal jsem to hned. Myslel jsem si, že jsou nemocné. Až později jsem zjistil, že mají roztrhaná břicha,“ vyprávěl tehdy Deníku 73letý farmář Milan Maršálek.  

Podle informací Hnutí Duha se na Frýdlantsku pohybuje minimálně vlčí pár a v Jizerských horách jedna smečka. Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují jak na území Česka, tak sousedního Polska, kde je vlk celoročně přísně chráněný stejně jako u nás. Ze zprávy Ministerstva životního prostředí, která mapovala výši náhrad škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů a kormoránem, zaplatil Liberecký kraj chovatelům v roce 2019 kompenzace ve výši 683 251 korun.