Oba živočišné druhy mají status silně ohrožených druhů. Vydra říční byla v Česku na prahu vyhubení, v případě bobra lovci dokonali dílo zkázy už několik století nazpět. Nyní se jim ale daří. „Aktuální početnost populace vydry říční v Česku je odhadována na 4 800 jedinců a již několik let zůstává na této hodnotě. Početnost bobří populace je odhadována na patnáct tisíc jedinců. Početnost tohoto druhu na území České republiky v posledních letech narůstá,“ uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Karolína Šůlová.

Zdroj: Deník/Kamila Minaříková

Ekologové mají z návratu živočichů radost, menší už rybáři a vodohospodáři. Oba živočišné druhy totiž působí výrazné hospodářské škody. Podle statistik AOPK, které má Deník k dispozici, se vyšplhaly od roku 2019 na více než 150 milionů korun. Hlavním původcem škod jsou vydry říční, které vyjídáním rybníků a pleněním sádek způsobily škody za 132 milionů korun. I proto volají čím dál častěji rybáři a vodohospodáři po určité formě regulace.

Kácí stromy, žere kukuřici a dělá díry

Úřady teď vyslyšely například žádosti rybářů z Chlumce nad Cidlinou, dostali povolení k odstřelu bobrů. Vodní hlodavec si sice nepochutnával na rybách, ale svojí stavební činností ucpal opakovaně výpust rybníku a hrozilo až protržení hráze. Domluvit se s ním je podle rybářů v podstatě nemožné.

Dlouhozobku svízelovou si lidé pletou s kolibříkem. Jde však o lišajovitého motýla
Kolibřík v Česku? Kdepak, lišajovitý motýl však svým vzhledem překvapí

„Jak jednou bobr osídlí nějakou lokalitu, pracuje tam a vykonává svou nejčastěji noční ilegální činnost na přeměně celého prostředí k obrazu svému. Kácí stromy, likviduje kultury, krmí se kukuřicí a ničí porosty podél řek a dělá díry sídelní i jenom občasné, jako odpočinkové a zásobní, kam si tahá větve, aby mu vydržely celou zimu. Včetně protipovodňových valů,“ popsal bobří aktivity předseda Rybářství Chlumec nad Cidlinou Ladislav Vacek.

I přes výjimky ale zůstávají oba vodní hlodavci chránění. A zřejmě to tak zůstane ještě dlouho. Legislativní ochrana těchto druhů se váže na právní předpisy Evropské unie, přílohu IV směrnice o stanovištích 92/43/EHS. „Tato skutečnost pro ČR jako členský stát EU znamená, že má povinnost těmto druhům zajistit přísnou ochranu. Z hlediska krátkého časového horizontu nemáme informace, že by byla plánována úprava ochranného režimu obou druhů, jak na evropské, tak na státní úrovni,“ potvrdila Šůlová.

Početní stavy zejména vyder navíc čelí nadále i pytláckému tlaku a především automobilové dopravě. Často proto končí v záchranných stanicích. Z té přišly například vydry do chomutovského zooparku. „Naše vydry přišly jako mláďata o matku, což se projevilo i třeba tím, že vůbec neuměly plavat. Matka je to nestihla naučit a musely se to naučit samy. V přírodě by je to ale přirozeně limitovalo a nejspíš by nepřežily,“ popsala ošetřovatelka vyder Helena Požárková Dušková.

Zdroj: Deník/Kamila Minaříková

V případě bobra se nedá mluvit jen o škodách, ukázal se i jako užitečný pomocník. „Jím vytvářené mokřady jsou v souladu s nutností a poptávkou po zadržení vody v krajině v souvislosti s klimatickou změnou. Ekosystémové služby jednoho mokřadu vytvořeného bobřími hrázemi dosahují řádově miliony korun,“ vypočítala mluvčí.

Sýček obecný
Sýčci jsou v Česku na pokraji vyhynutí. Jejich zachránci spolupracují s farmáři

Stát se snaží hospodářské škody kompenzovat a AOPK ČR teď takzvané programy péče vyhodnocuje a aktualizuje. Bez součinnosti rybářů a vodohospodářů to ale ani v budoucnu nepůjde, podle instituce je nutné zajistit preventivní opatření. V případě bobrů to spočívá podle dokumentu Program péče o bobra v České republice třeba v zasypávání nor majiteli rybníků, vyspravování náspů a podobně. U vyder mají rybáři také několik možností. „Můžete změnit rybí osádku, hlídat, aby nebylo přerybněno. A také je možné vodní plochu chránit elektrickým ohradníkem,“ vysvětlila před časem pro Deník ředitelka organizace Alka Wildlife Kateřina Poledníková.