Prostřednictvím následného genetického testování vědci zjistili, že tehdy čerstvě vylíhnutá samice agamy vznikla reprodukčním způsobem zvaným partenogeneze.

Takzvaná samobřezost nebo pannobřezost, původně z řeckých slov parthénos (panenství) a genesis (stvoření), znamená vývin nového jedince ze samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou. Jde tedy o asexuální typ reprodukce.

Bojga africká, neboli boomslang, jak tohoto hada označují domorodci, patří mezi nejjedovatější africké plazy. Oběti tohoto hada po uštknutí umírají na vnitřní krvácení.
Nečekaný dárek. Ve vánočním stromku našla rodina prudce jedovatého hada

Proces, který mnohým lidem může znít jako ze scénáře sci-fi filmu nebo náboženského textu, je ale poměrně běžným jevem. Partogeneze se objevuje u mnoha rostlin a živočichů, včetně hmyzu, ryb, plazů a dokonce i některých ptáků. Výjimkou jsou všichni savci, u jejichž rozmnožování jsou zapotřebí konkrétní geny, které pocházejí výhradně ze spermií.

Potomci bez otců

Naprostá většina živočišných druhů se rozmnožuje pohlavně. Reprodukce tedy zahrnuje samici i samce, přičemž každý z nich přispívá k vytvoření potomstva svým genetickým materiálem ve formě vajíček nebo spermií.

Samice některých druhů jsou ale schopny produkovat vajíčka, obsahující veškerý genetický materiál potřebný pro vývoj nového jedince. Na světě existují dva druhy těchto samic. Obligátní (některé druhy vos, korýšů a ještěrek), které se rozmnožují pouze asexuálně, a spontánní, které se páří většinou pohlavně, ale mohou mít příležitostné cykly, které produkují vývojově připravená vajíčka. Příkladem může být právě mládě agamy kočinčinské z americké zoo.

Partenogenetické chování zvířat v zajetí

• Mezi další příklady patří samice žraloka zebrovitého jménem Leonie, která žije s dalšími žraločími samicemi v australském akváriu Reef HQ Aquarium. V roce 2016 překvapila své chovatele, když se ze tří jejích vajec vylíhla živá mláďata.

• V Louisvillské zoo zase snesla samice krajty síťované, která nikdy neviděla samce, šest vajíček, ze kterých se vylíhla zdravá háďata.

• V roce 2006 zmátla chovatele v anglické Chester Zoo varanice komodská, které se díky partenogenezi podařilo odchovat několik mláďat tohoto největšího žijícího druhu ještěra.

Vědci zjistili, že spontánní partenogeneze může být dědičná. Znamená to, že samičky, které jsou schopny samobřezosti, mohou mít s vysokou pravděpodobností ”dcery“, které jsou schopny téhož.

Samice oplodní vlastní vajíčka

Aby došlo k úspěšné partenogenezi, musí se správně rozvinout řetězec buněčných událostí. Ten se dá rozdělit na tři fáze. V první musí být samice schopna vytvořit vaječné buňky (oogeneze) bez stimulace spermiemi. V druhé fázi je potřeba, aby se vajíčka začala sama vyvíjet a vytvořila embryo v raném stádiu. Nakonec se vejce musí úspěšně vylíhnout.

Každý krok tohoto křehkého procesu může snadno selhat. Nejčastěji k tomu dochází v druhé fázi, ve které je potřeba, aby se chromozomy DNA uvnitř vajíčka zdvojnásobily.

Vědcům se nyní povedlo zjistit, jakou rychlostí se pohybovali někteří teropodi, což je podskupina dinosaurů. Kostra jednoho z teropodů na snímku.
Žádný člověk by jim neutekl, ani Usain Bolt. Vědci ví, jak rychlí byli dinosauři

Důvody, proč u samic dochází k rozvoji samobřezosti, nejsou dosud zcela objasněny. Nejčastějším důvodem jsou pravděpodobně změny prostředí. Příkladem může být sladkovodní plankton, jehož rozmnožování ovlivňuje slanost vody.

U živočichů, kteří jsou schopni reprodukce oběma způsoby (například mšice), mohou některé stresory způsobit, že přejde z pohlavního rozmnožování na partenogenezi, ale ne naopak. 

Zkoumání partenogenetických druhů

Kvůli tomuto nepříliš probádanému jevu byla sledována užovka kostkovaná v zoo ve Phonexiu. V letech 1995 až 1997 se jí díky partenogenezi narodili dva samci, kteří se dožili dospělosti. 

„Pokud by se samice spářila se svým potomkem, jednalo by se o takzvané příbuzenské křížení, které může mít za následek řadu genetických vad. Z hlediska evolučního je to však lepší než nemít vůbec žádné potomky,“ uvádí asistentka Mercedes Burns z Marylandské univerzity pro The Conversation.

Pozorování užovky také naznačuje, že schopnost samic produkovat samčí potomstvo prostřednictvím partenogeneze může být běžnější, než se vědci domnívali. 

Podle nového vědeckého výzkumu se v každé kočce skrývá kousek psychopata. To ovšem nemusí znamenat nic špatného.
Je vaše kočka psychopat? Vědci přišli s dotazníkem, jak to zjistit

Biologové také dlouhou dobu monitorují, že u obligátních partenogenetických druhů často dochází k vymírání v důsledku nemocí či parazitismu. K jejich krátkým evolučním liniím přispívá i příbuzenská plemenitba, která je těmto druhům vlastní.

Současný výzkum partenogeneze se snaží porozumět tomu, proč jsou některé druhy schopny jak sexuálního rozmnožování, tak partenogeneze, a zda může pouze občasná pohlavní reprodukce stačit k tomu, aby tyto druhy přežily.