Nemusíte být ani zvědavou reportérkou April, abyste při toulkách českou přírodou narazili na předobraz komiksových Želv Ninja, které poprvé spatřily světlo světa před 40 lety. Předlohou pro Michelangela, Donatella, Leonarda a Raphaela se stala želva nádherná, která se posupně usadila i v České republice. Její původní domovinou je však Amerika.
Do českých řek a rybníků jí dopomohli neukáznění chovatelé, pro které se zprvu roztomilá želva stala přítěží. „Jakmile totiž tato želva dospěje, tak se z nádherné stane pro mnohé chovatele želvou ošklivou, která nesmírně zapáchá. Lidé to tak řešili a řeší tím, že ji vypustí někam do přírody. A jelikož se jedná o invazivní druh a je hrozně žravá, tak tam, kam ji lidé vypustí, všechno sežere,“ popsala Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Doplnila, že u želvy, která do Evropy zamířila ze zámoří na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století, se původně předpokládalo, že nepřežije místní zimu. I proto nebyl její dovoz nikterak regulován a v rozmezí let 1989 až 1997 do Evropy zamířilo z Ameriky na 52 milionů exemplářů určených k prodeji. „Úvahy o nepřežití zimy se však ukázaly liché. Tyto želvy jsou vcelku odolné a našemu klimatu se lehce přizpůsobily,“ uvedla Fornůsková.
Zabydlely se u nás
První záznamy o jejich přežití pocházejí z ostravských nezamrzajících kalových nádrží v blízkosti parovodního potrubí. Později se objevilo několik exemplářů na dolním toku řeky Moravy.
Od osmdesátých let minulého století se vyskytují víceméně všude. Potvrdil to i zoolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Roman Zajíček, který se s ní na Jižní Moravě potkává v řekách i rybnících pravidelně. „Ale setkat se s ní mohou lidé napříč celou republikou. Přestože je tento druh zapsaný v seznamu nepůvodních invazních druhů EU a chovatelí ji již nesmí chovat doma, ve volné přírodě stále přežívá. Vzhledem k její nízké populační hustotě a zatím naštěstí jen několika doložených úspěšných rozmnožení v naší přírodě, nepředstavuje na rozdíl od jižních areálových států EU tento druh želvy pro naší přírodu vážnější ohrožení," uvedl Zajíček.
Podle Fornůskové však želva pro českou krajinu jisté nebezpečí představuje, a to i pro u nás téměř vyhubenou a původní želvu bahenní. „Je totiž velmi žravá, a tedy jde o výkonného predátora. Na lokalitách, kde pobývá, je schopna značně vypást okolní vegetaci. Původní evropské želvě bahenní konkuruje, zejména při obsazování míst ke slunění. Bylo prokázáno i negativní působení na vodní ptactvo, kdy si želva vybírala hnízda lysky či potápky roháče jako místo, kde se vyhřívala, a rušila tak ptáky při hnízdění,“ doplnila vědkyně.
Problémy dělá želva nádherná i rybářům. „Nedávno jsem byl se synem na rybách na vodní nádrži Lučina v Bílých Karpatech. Nahodili jsme a po pár minutách nám to škublo. Vypadalo to na kapitální úlovek, ale místo toho se nám na háček s žížalou chytla právě tato potvora,“ sdělil své zážitky rybář Jiří Stehlík.
Podle vědkyně je nyní v České republice registrováno 1 430 želv nádherných. Web nature.cz uvádí, že ve volné přírodě se nyní vyskytuje několik desítek těchto želv.
„Pokud lidé na želvu nádhernou v přírodě narazí, měli by o ní poskytnout informaci například v rámci projektu Biosmršť, který monitoruje invazní druhy v republice, či pomocí mobilních aplikací iNaturalist ci BioLog. Data z obou aplikací jsou ukládána do nálezové databáze ochrany přírody,“ uvedla Fornůsková.
