Slepičí skořápky, cibulové slupky, odřezky z paprik a dokonce i útržek z kuchyňské papírové utěrky. Dnešní menu pro kalifornské žížaly, které chová Libor Skalický v jednom z jirkovských bytů, je bohaté. Svoje místo mají v jeho domácnosti už sedm let.

„Žížaly jsem si pořídil, aby zpracovávaly odpad z kuchyně. Moje manželka hodně vaří a odpad ze zeleniny nám vzniká denně. Bylo mi líto to vyhazovat, v okolí jsme nikdy neměli kontejner na biodpad. Navíc zahradničíme,“ popisuje Jirkovan. Kalifornské žížaly dokážou denně zničit až čtvrt kila odpadu,.

Odpad zničí, zahradu pohnojí

Ten tak nemusí končit v popelnicích, ale poslouží, už v podobě úrodné zeminy, dále na zahradách nebo při pěstování pokojových rostlin. „Kromě zeminy vzniká i tekutina, takzvaný žížalí čaj,“ vysvětluje Libor Skalický. O vermikompostování, jak se rozkládací činnost žížal nazývá, se dozvěděl skrze publikace o permakulturním zemědělství. Začít můžete v podstatě ihned, dlouhé přípravy nejsou potřeba. Vermikompostéry se prodávají na různých e-shopech, ale sehnat se dají i v hobbymarketech. Libor Skalický dal přednost kutilství.

„Koupil jsem dvě velké bedny, které jsem spojil k sobě. V té vrchní žijí žížaly na vrstvě zeminy. Má ale provrtané dno, odkud odkapává voda z rozkladných procesů čaj do druhé bedny,“ vysvětluje chovatel.

Sehnat násadu pomáhá mapa

Ukázalo se ale, že nejtěžší bude sehnat samotné kalifornské žížaly. „Naše zahradní žížaly nejsou podle výzkumů takové pracantky jako kalifornské kolegyně. Je to ale v podstatě invazivní druh, který tu nemá co dělat, vůbec by se neměl dostat do přírody. A chovatelů bylo před lety jen pár,“ popisuje chovatel žížal. Dnes už je situace mnohem lepší. Vznikla dokonce i virtuální mapa pod taktovkou společensky prospěšného podniku Kokoza, který se na kompostování všeho druhu zaměřuje.

„Jedná se o mapu komunitních zahrad, kterou ale lidé začali často vy- užívat jako prostor pro získávání žížalích násad,“ popisuje kompostovací konzultantka Soňa Houžvová. A kolik taková násada kalifornských expertů stojí? Nejčastěji nic nebo ji pořídíte za něco dobrého na zub. „Snažíme se, aby se s nimi neobchodovalo za peníze. Lidé je buď věnují, nabídnou nějakou protislužbu nebo třeba čokoládu,“ doplňuje Houžvová.

Žížalí snahu podporují i radnice

Obce a města, které svým občanům nabízejí zápůjčky kompostérů, jsou běžnou věcí. Ale existují také ty, jež poskytují právě kompostéry se žížalí násadou. Třeba v Litoměřicích. V létě rozdalo město zdarma vermikompostéry šedesáti lidem. Dar má podpořit domácnosti, které mají o kompostování zájem, ale bydlí v bytech. Radnice má zkušeností dost.

„Na odboru životního prostředí vermikompostujeme již třetím rokem, vypočítává referentka odboru Miroslava Jirků. Žížaly se staly pevnou součástí kanceláře, a tomu odpovídá jejich strava.

„Dostávají ovoce a zeleninu, třeba ze salátů ke svačině. Krmíme je i kávovou sedlinou nebo bylinkovými čaji, které v práci vaříme,“ popisuje. Na jejich jídelníčku se objevují i květy nebo listí z kancelářských rostlin, o které pracovníci pečují. Žížalí čaj stáčejí také, slouží při přesazování kancelářské zeleně a referenti úřadu ho nabízejí i dál ostatním kolegům. V Rožnově pod Radhoštěm byly žížaly povolány na městský úřad do služby před rokem. Podzemní pomocníci zaujali i místní základní školu Záhumení, kde si děti vermikompostéry vyrobily dokonce samy.