Vedení resortu si ale stojí na svém: po otrávených návnadách budou moci sáhnout všichni zemědělci, na jejichž pozemcích už přesáhla populace hraboše pětinásobek prahu škodlivosti. Tedy například v Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém kraji. "Tam se stavy hrabošů pohybují v průměru na šesti až osminásobku prahu škodlivosti," uvedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Opatření by mělo začít platit zřejmě už od března. Ministerstvo kvůli tomu bude muset udělit dotčeným zemědělcům výjimku ze zákona, protože rozhazování jedu po polích je za normálních okolností zakázáno zákonem na ochranu přírody a krajiny.

Jenomže podle zoologů se tímto opatřením nic nevyřeší. Jed množení hrabošů nezastaví. Nebo alespoň ne na dlouho. „Místo toho se spolehlivě zlikvidují celé populace dravých ptáků, sov a lasiček – tedy živočichů, kteří lidem v boji s tímto hlodavcem naopak pomáhají,“ varuje specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

Orba místo chemie

Zatímco totiž hraboši se ze zásahu rychle zmátoří, dravcům to bude trvat celá dlouhá léta. Už dnes jsou totiž téměř vyhubení. Agrárníci tak paradoxně populaci hlodavců v dlouhodobém měřítku spíš posílí. „Jinak řečeno: jde sice o jednoduché krátkodobé řešení, to ale nakonec přinese víc škody než užitku. Zakonzervuje se navíc nedobrý způsob dnešního hospodaření,“ doplňuje Zámečník.

Místo sypání jedu do půdy by se podle něj měli zemědělci zaměřit spíš na obnovu normální pestré krajiny. V té by kromě rovných plání s obilím a řepkou neměly chybět hlavně křoviny a remízky. Právě v takových porostech totiž mohou najít útičiště predátoři, kteří se na hraboše zaměřují.

Naopak na velkých lánech bez remízků, což je podoba většiny zemědělských ploch v Česku, se přirození predátoři hlodavců neudrží. To škůdcům podle ornitologů extrémně nahrává. 

„Přítomnost ptačích predátorů mohou agrárníci posílit také tím, že na hranice svých polí umístí berličky, ze kterých budou mít draví ptáci lepší rozhled po krajině,“ doplnil Zámečník.

Český svaz ochránců přírody k tomu doporučil zemědělcům bojovat proti přemnoženým šdůdcům i orbou. "Kromě toho, že pluhem efektivně zničí hnízda i zásobárny hrabošů, podpoří také tolik potřebné zlepšení vodního režimu v půdě," připomenul Petr Stýblo z tohoto svazu.

Zemědělci, kteří tyto metody boje skutečně vyzkoušeli, jeho slova potvrzují. „My jsme sice zaznamenali zvýšený výskyt hraboše, zásadní škody na úrodě ale díky zmíněným opatřením nemáme,“ říká například zemědělec Martin Hutař. Stačí k tomu podle něj málo: místo chemie pravidelně hluboce orat a podpořit dravce právě berličkami. „Zároveň pěstujeme i meziplodiny. Hlodavci pak mají z čeho vybírat a neškodí tolik na hlavních plodinách,“ dodává Hutař.

Podle biologa a ředitele táborské zoo Evžena Korce by se ale mělo s jedem zacházet obezřetně ještě i z jiného důvodu: otrávené návnady ohrožují nejenom volně žijící zvířata, ale i psy na procházkách a kočky. Nebezpečné mohou být také pro malé děti. „Ty totiž rády zkoumají všechno neznámé, a to ochutnáváním,“ řekl.

Řada zemí už proto podle něj plošné použití brutálních jedů ve volné přírodě zakázala. "Bylo by dobré, kdyby se k těmto vyspělým státům konečně přidala i Česká republika," podotkl Evžen Korec.