„Cítíme, že začal tlak ze strany agrární lobby, a obáváme se, že bude tlak na to, aby se legislativa, která zatím ochranu a welfare hospodářských zvířat řeší nedostatečně, výrazně neměnila,“ říká Romana Šonková, vedoucí české pobočky Compassion in World Farming.

Zatímco u zájmových chovů se ochrana zpřísňuje, aniž by kvůli tomu museli majitelé sáhnout hlouběji do peněženky, každá změna v konvenčních chovech stojí peníze a také více času pro ošetřovatele. Zvětšení výběhů, chlazení stájí, ošetřování končetin, hrací prvky.

Bígly z laboratorních pokusů si mohou lidé adoptovat. Zatím se o ně starají v útulku Borovno
Psi z českých laboratoří dostali druhou šanci. Mohou do adopce

„Bohužel to, co bylo zatím prezentováno vždy jako příspěvek k welfare, je jen minimum toho, co může chovatel pro zvířata udělat. U hospodářských zvířat lidé často netuší, v jakých podmínkách žijí, k čemu všemu v chovech dochází, a bohužel často slyší, že něco sice vypadá hrozně, ale je to v souladu se zákonem, nejedná se podle jeho výkladu o týrání. To je ale jen zastírání reality,“ domnívá se Šonková. V některých chovech má navíc docházet i k porušování platných předpisů. „Typickým příkladem je zákaz rutinního krácení ocasů u selat, které se ale dělá pořád,“ poznamenává Šonková.

Chovy hospodářských zvířat, stejně jako ty zájmové, kontroluje Státní veterinární správa. Od začátku letošního roku do konce května provedla v oblasti welfare zvířat 2738 kontrol. „Z celkového počtu kontrol bylo v chovech hospodářských zvířat provedeno 799, z toho porušení zákona konstatováno u 19,6 procenta,“ vypočítává Petr Majer z tiskového oddělení SVS. Kontrol v chovech zájmových zvířat bez druhu vyžadující zvláštní péči bylo 974, porušení zákona se prokázalo u třiceti procent. Více než čtyřicet procent kontrol provedli veterináři na podnět.

Právo se vymáhá zatím těžko

Předseda organizace OBRAZ-Obránci zvířat, Marek Voršilka vidí největší nedostatky tuzemské ochrany zvířat právě ve vymahatelnosti práva a nedostačující kapacitě úřadů. Přivítal by, kdyby politici platformy na ochranu zvířat více zapojovali do jednání. „Organizace se účastní připomínkových řízení, mluví se o jejich zapojení do správních řízení, v tomto ohledu připravujeme i nějaké návrhy,“ poznamenává.

V posledních letech byly vidět především zákroky a legislativní změny proti množírnám. Často se ukázalo, že o existenci množíren měli sousedé povědomí a dávali o nich úřadům vědět. Ty ale jednaly pomalu nebo vůbec.

V Osvinově narazíte na cedule upozorňující na výskyt hadů. Právě provoz na silnicích stojí za rapidním snížením stavů užovek stromových v posledních letech.
Můj soused užovka. Vzácný druh sdílí s lidmi i koupelny

I proto v roce 2018 navrhl europoslanec a tehdejší předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, aby se v Česku zřídil úřad zvířecího ombudsmana. Ten by řešil podněty od spolků i jednotlivců a na úřady dohlížel. Návrh ale výraznější politickou podporu nezískal.

Ombudsman je u ledu

V současné době podobné návrhy od politiků také nezaznívají. Deník obeslal s anketní otázkou několik ministrů i poslanců, bez větší odezvy. Případný návrh by nepodpořil Petr Gazdík. „Jsem proti zakládání další úřednické funkce. Máme zákon proti týrání zvířat, týrat zvířata je protizákonné, záleží na tom, jak je šetří policie. Další úřad považuji za zbytečný,“ odpověděl ministr školství.

Zřízení úřadu naopak nezavrhuje Markéta Pekarová Adamová. „Mohlo by být jednou z variant vedoucích ke zlepšení současné situace. Velmi by ovšem záleželo na přesné definici jeho role a výčtu konkrétních pravomocí, kterými by reálně disponoval,“ domnívá se předsedkyně sněmovny.