Dobrovolný registr dárců psí krve založila organizace Červená tlapka v roce 2019. Do té doby si registry dárců vedly pro sebe jen některé veterinární kliniky, jednalo se ale spíše o zvláštnost.

Na to narazila i zakladatelka Červené tlapky Alice Bílá. „Naší fence Jasmíně diagnostikovali cysty na slezině a musela akutně na operaci. Najednou jsme byli postaveni před problém sehnat pro ni doslova v řádu hodin vhodného dárce krve. Na pražské veterinární klinice, kam jsme volali, bohužel zrovna nic na skladě neměli. Ani náš zkušený a vstřícný veterinář moc nevěděl, jak nám pomoci,“ popisuje své zkušenosti Bílá. Pomocnou ruku tenkrát nabídli dvounohý a čtyřnohý kamarád, bohužel Jasmína svůj boj o život prohrála.

S cukrovkou bojují i domácí mazlíčci. Není to přitom diagnóza smrti
Cukrovkou trpí i domácí mazlíčci. Neznamená smrt, nezbytný je však pevný režim

Alice Bílá se poté rozhodla pomáhat ostatním chovatelům a založila registr Červená tlapka. Zájem lidí na sebe nenechal dlouho čekat. „Našich dárců přibývá a k pátku 25. listopadu jich máme v registru 1084. A to ve všech krajích země,“ vypočítává mluvčí projektu Bětka Ruschka. Registr dárců je dostupný v elektronické podobě na webových stránkách s kontakty na majitele, se kterými se chovatelé možných příjemců mohou spojit. Odběr krve a transfer pacientovi vždy provádí veterinář.

Malá váha vyřazuje

Dárcem psí krve se nemůže stát každý chlupáč. Hned na začátku jsou z dárcovství vyloučeni psi lehčí než dvacet kilogramů. „Obecně platí, že čím větší pes je, tím je vhodnějším dárcem, protože odběr krve jeho organismus tolik nezatíží,“ vysvětluje Ruschka. Nutné také je, aby byl jinak zdravotně v pořádku, byl starší alespoň dvou let a mladší osmi. Darovat krev nemohou březí a kojící feny.

S potyčkou mezi psy už se setkal téměř každý majitel psa. K té dojde snadno, psi tak dávají najevo vzájemné nesympatie, nebo jde o boj o hračku
Psi v sobě. K zastavení rvačky může pomoci i studená voda, radí odborník

Během jednoho odběru přijdou dárci asi o 250 až 400 mililitrů krve. „Zákrok probíhá při vědomí, trvá asi čtvrt hodiny,“ upřesňuje Ruschka. Poté následuje odchod domů. Odběr se může opakovat každý měsíc, v praxi spíš ale doporučují veterináři alespoň šestiměsíční odstup.

Dobrou zprávou také je, že dárce krve nemusí mít průkaz původu. „V registru máme spoustu čistokrevných voříšků,“ usmívá se mluvčí Červené tlapky.

V jakých případech je krev potřeba?

Vůbec nejčastějším důvodem bývají úrazy nebo složité chirurgické zákroky.

Důvody ale bývají často i jiného rázu než přímo akutního. Transfuzi potřebují pacienti, kteří trpí chudokrevností. Krev je potřeba také u pacientů s chronickými onemocněními jater nebo ledvin či trpících nízkou hladinou bílkovin v krvi.

Transfuze pomůže psům a kočkám, kteří se například otrávili návnadou na krysy nebo utrpěli septický šok.

Na rozdíl od lidí nejsou příjemci psí krve tolik omezováni typem dárcovy krve. Přestože i u psů různé krevní skupiny existují. „Studium krevních skupin psů při transfuzi začalo v sedmnáctém století a od roku 1937 byla definována přítomnost šesti krevních skupin. Studie ale ukázaly, že stanovení krevní skupiny psů je možné pouze pomocí specifických laboratorních metod, což omezuje její použitelnost v klinické praxi,“ popisují ve své studii z roku 2021 vědci z italské univerzity Camerino.

Pes s náhubkem - Ilustrační foto
Bolest, ztuhlost. Artróza je strašákem zvířat, psí seniory klouby trápí běžně

Psi ale mají výhodu, že při první transfuzi se typ krve v podstatě řešit nemusí. „Praxe ukázala, že napoprvé problémy s jinou krevní skupinou nebývají, protože tělo ještě nemá vytvořené protilátky, které by přijetí krve bránily. U druhé transfuze by se ale už komplikace objevit mohly. Na druhou stranu, dvě náhlé a nečekané transfuze jsou spíše vzácností,“ vysvětluje Ruschka.

Pokud ale psovi hrozí, že by transfuze musel podstoupit častěji, lze krevní diagnostiku provést a dál hledat pouze dárce z konkrétní krevní skupiny.

Odměna za krev 

Podobně jako u lidského dárcovství čekají i i na psy nějaké benefity za odběr. Pokud krev pro své účely střádají veterinární kliniky, nabízejí majitelům různé programy výhod, například očkování zdarma nebo nárok na proplacená specializovaná vyšetření. Někde se majitelé psů mohou setkat i s finanční odměnou ve výši několika stovek korun.

Tomáš Mandát při psí fyzioterapii
I mazlíčky bolí záda nebo za krkem. Masáž jim pomůže, říká psí fyzioterapeut

Podle Ruschky ale většina majitelů chápe dárcovství jako pomoc a motivací je pro ně dobrý pocit, nikoli odměna. To potvrzuje i majitelka psí dárkyně, fenky staroanglického ovčáka Nami Sára Guttmannová z Ústeckého kraje.

„K přihlášení do registru nás jednoznačně motivovala možnost pomáhat ostatním. Nikdy nevíte, co se stane, a je důležité takový registr mít. Mě třeba skutečně velmi mrzí, že já sama lidskou dárkyní krve být nemohu, protože nevážím alespoň padesát kilogramů. Tak jsem chtěla pomoci alespoň takto,“ popisuje své rozhodnutí.

„Zatím nás nikdo nepotřeboval, ale pokud na to dojde, nebudeme váhat a pomůžeme,“ dodává Guttmanová.

Dárcovství pro kočky i lamy

Dárce nehledají veterináři jen mezi psy, ale shánějí také dárce pro své kočičí pacienty. Krevní banku pro kočky provozuje například pražské Vetcentrum. Podobně jako u psů je rozhodující váha dárce a jeho zdravotní stav. Kočky mají tři krevní skupiny.

V Česku zatím není tato praxe obvyklá, ale například ve Velké Británii probíhají studie na donátorství krve i od dalších savců. Britská Pet blood bank poskytuje krev i majitelům přežvýkavých lam. U lam ale není hlavním důvodem transfer krve do jiného zvířete, ale pomoc narozeným mláďatům, které matka po porodu odvrhla a nekojila. Transfuze krevní plazmy jim pomůže do těla dostat potřebné protilátky.