Zákon kritizovala zejména Českomoravská myslivecká jednota, která ho opakovaně označila jako vyvlastňovací. Novelu zákona o myslivosti ale vítá. Naopak vlastníci polí a lesů ji kritizují, domnívají se, že neřeší vysoké počty stavů zvěře. Chtějí vlastní návrh.

Plánovat lov si budou myslivci sami

Největší změnu oproti lesnímu zákonu přináší novela ministerstva zemědělství v mysliveckém plánování. „Ponechá ho v rukách majitelů a nájemců honiteb. Ruší povinnost periodických posudků stavu lesů,“ vysvětluje Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty. Lesní zákon naopak počítal s tím, že plán lovu stanoví obce s rozšířenou působností. Jako podklady by sloužily posudky, které by si nechala vypracovat každých pět let státní správa.

„Novela rovněž ruší povinnost předkládat státní správě markanty (odříznuté části ulovené zvěře pozn. red.), coby důkazy o ulovení zvěře,“ doplňuje Waic. Nově mají využívat myslivci mobilní aplikaci, kam budou úlovky zasílat fotograficky. „Podle současných zákonů musí myslivci jednou měsíčně odevzdávat papírové hlášení o lovu. Oproti tomu bude aplikace v telefonu a elektronická evidence administrativně jednodušší, levnější a prakticky stále aktuální,“ vysvětluje ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Za poškozený les hrozí vysoká pokuta

Orgány státní správy myslivosti průběžně z elektronických hlášení vyhodnotí plnění plánů lovu a mohou případně do mysliveckého hospodaření zasáhnout. Počítá se s tím především v případě, že zvěř začne dělat v dané honitbě velké škody. Skutečný stav lesa bude zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.

„Pokud by byl někde les nadměrně poškozený, nařídí orgán státní správy myslivosti zvýšení lovu. Za nesplnění plánu mohou být myslivci nebo myslivecké spolky pokutováni až do výše dvě stě tisíc korun. Stejně vysokou sankci budou muset zaplatit, pokud opakovaně nesplní opatření ke snížení stavu zvěře, které jim nařídí orgán státní správy myslivosti,“ uvedl ministr Toman.

Novela zákona dává myslivcům také nové pravomoci k lovu. Nově budou lovit i v noci či během sklizně, využívat k tomu bude dovoleno i střeleckou optiku pro noční lov. Novelu ale kritizují vlastníci polí, lesů a ochránci přírody. Domluvili se na společném koordinovaném postupu, který představili tento týden.

Škody se nezmírní, myslí si zemědělci

Novele nejvíce vyčítají to, že je příliš měkká ke snižování stavů zvěře, kterou dlouhodobě hodnotí jako přemnoženou, a škody na svých pozemcích hodnotí jako neúnosné. „Novela zákona o myslivosti, připravená rezortem ministerstva zemědělství, ani po přijetí a zapracování části připomínek odborných organizací neodpovídá dnešním potřebám,“ myslí si Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

„Máme-li něco vypíchnout konkrétně, je to především otázka minimálních práv vlastníků honiteb oproti uživatelům honiteb a z toho plynoucí problémy, například nemožnost ovlivnit stav zvěře na vlastních pozemcích,“ myslí si Šebek. Podle předsedy asociace by přijetí novely také znamenalo, že vlastníci polí a lesů by měli menší možnosti vymáhat náhrady škody na myslivcích.

Organizace, mezi kterými je i Hnutí Duha, Český svaz ochránců přírody, Česká společnost ornitologická a další, proto chtějí nový myslivecký zákon. Ten by měl například snížit minimální výměru honiteb. „Je třeba snížení minimální výměry u honiteb vlastních na 250ha, a tím umožnit majitelům pozemků hospodařit se zvěří,“ myslí si Richard Podstatzký Thonsern, předseda Komory soukromých lesů Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů. Doposud je minimální výměra stanovená na 500 hektarů.

Menší honitby stavy nesníží

Českomoravská myslivecká jednota ale návrh kritizuje. „Poslední zmenšení minimální rozlohy honiteb v roce 1992 bylo jednou z příčin nárůstu stavů spárkaté zvěře,“ říká předseda ČMMJ Jiří Janota. „Takto malé honitby neodpovídají životním nárokům zvěře a nesnesou ani srovnání se zahraničím,“ doplňuje. Na Slovensku je minimální výměra stanovená například na tisíc hektarů.

„Snížení na 250 hektarů by pouze umožnilo hrstce vlastníků pozemků zřídit si soukromé honitby a lovit v nich. Pohodě zvěře ani stavu lesů by však ve viditelném měřítku neprospělo,“ myslí si předseda myslivců. Příklad podle něho můžeme vidět v Rakousku nebo Německu, kde jsou výměry mnohem menší než u nás, zvěře je v nich ale co do počtu mnohem více.

Novelu mysliveckého zákona musí ještě schválit parlament. Pokud tak učiní, vstoupí v platnost o rok později. 

Elektronická evidence je v zahraničí běžná praxe

Novela zákona myslivosti počítá i s novým hlášením ulovené zvěře. Myslivci budou své úlovky dokazovat pomocí elektronické evidence. Jak bude fungovat, Deníku popsal předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

Původně se počítalo s dokazováním úlovků skrze markanty zvěře, odříznuté části těla, jako byla slecha, spodní čelisti nebo pírka, které by myslivci odevzdávali. Změnu iniciovalo samo ministerstvo, nebo s návrhem přišla vaše organizace?
Elektronická evidence ulovené zvěře je požadavek, který vzešel od ministerstva zemědělství, iniciátoři jsme nebyli. Není to ale nic nového. Běžně ji už využívají Lesy České republiky a tato praxe je využívána i v zahraničí.

Už jsou známé obrysy, jak to bude fungovat?
Vznikne webová aplikace, kam bude uživatel honitby fotografie s úlovky zanášet. Hospodář si stanoví okruh lidí, kteří aplikaci budou spravovat. Těm mohou myslivci fotografie posílat nebo jim dají vědět, že mají úlovek a zdokumentují si ho oni. Takto už to běžně ve sdruženích funguje, úlovky se hlásí hospodáři a kontrola probíhá i skrze fotografie. Určitě to nebude tak, že si bude muset každý myslivec pořídit chytrý telefon, z něhož bude hned na místě úlovek posílat přímo do aplikace. Na dodání fotografií hospodáři je, tuším, lhůta 24 hodin.

Vidíte v tom nějaké překážky? Obecně je vnímána myslivecká členská základna jako poměrně stará. Neobáváte se, že s moderní technikou bude mít starší generace obtíže?
Populace stárne obecně, neplatí to jen pro myslivce, ale pro naši společnost jako celek. Podle našich informací je průměrný věk členů kolem 52 let. Každý rok se ale naše členská základna rozrůstá o 1200 až 1400 nových členů z řad mladých adeptů. Doba pokročila a my na to samozřejmě reagujeme. Rozjíždíme chytré formuláře, například pro zkoušky loveckých psů. Obavy kvůli elektronické evidenci nejsou podle mého názoru nutné.