Ministerstvo zemědělství zástřelné zavedlo koncem předminulého roku. „Myslivcům vyplácíme dva tisíce korun za každé prase zastřelené nad tříletý průměr ulovených prasat v dané honitbě. Lov divokých prasat je náročný mimo jiné i časově, také proto jsme se rozhodli myslivcům poskytovat finanční odměnu,“ vysvětluje ministr zemědělství Miroslav Toman. Mysliveckým spolkům úřad vyplatil loni na zástřelném přes dvanáct milionů korun.

Černá zvěř je v České republice považována za přemnoženou. Nejedná se ale o problém jen posledních několika let. „Od roku 1980 začaly v Československu stoupat početní stavy populací zvěře prasete divokého a na zemědělských pozemcích se začaly celoplošně objevovat dosti závažné následky,“ říká  Libor Řehák, prezident Asociace profesionálních myslivců v České republice.

Podle statistik Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů se v roce 1966 ulovilo v Československu necelých 2700 divočáků. V roce 1990 už to bylo téměř šestapadesát tisíc. Škody, které černá zvěř působí na zemědělských plochách, jsou astronomické. „Po roce 2010 se dostaly na úroveň kolo pěti miliard ročně,“ poznamenává Řehák.

Chytří a drzí

Za nárůstem počtu divokých prasat rozhodně nestojí lenost myslivců, kterou jim jejich odpůrci často vyčítají. Kňouři se v české krajině mají jednoduše dobře. V dlouhých žlutých lánech mají hodně potravy bez námahy.

„Sami vytváříme černé zvěři ideální životní podmínky pěstováním kukuřice či obilí v rozlehlých lánech sahajících až na hranici lesa. Tlupy prasat se na jaře v takových polích usadí a přesouvají se jen mezi nimi podle toho, kde právě roste či dozrává vhodná potrava,“ poznamenává Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty.

Nad morem jsme vyhráli, Aujeszkyho řádí dál
Populace divokých prasat má kromě člověka jen málo nepřátel. Největší rány jí mohou zasadit nemoci. Třeba africký mor prasat, který se u nich v České republice poprvé objevil v červnu 2017 na Zlínsku. Rychlá opatření a úsilí myslivců ale přispěla k tomu, že už v březnu 2019 byla země nákazy prostá. Některé členské státy EU, jako je Slovensko, Polsko nebo Maďarsko, takové štěstí nemají a choroba tam řádí dál.

Divočáky ale napadá dál Aujeszkyho choroba. Onemocnění vždy končí úhynem. Podle Státní veterinární správy se průměrná hodnota procenta pozitivních prasat v celé České republice pohybuje kolem jednadvaceti procent. Nemoc není přenosná na člověka, napadá ale hospodářská a domácí zvířata. Smrtelná je i pro psy.

Lov je náročný

Samotný lov kňourů není pro myslivce jednoduchou disciplínou. Černá zvěř je velmi chytrá a přizpůsobivá. Dnes vyrážejí divoká prasata za potravou k večeru, dříve se jednalo o denní zvířata. Postupně si ale začala uvědomovat, kdy se po ní střílí, a přeorientovala se na večerní a noční hodiny, kdy je tma.

„Pro lov prasat je proto například úplně nevhodný úplněk a jasná noc, kdy zůstávají zalezlá,“ potvrzuje myslivec Jan Müller. „Pokud je plískanice, zataženo a nejlépe mlha, říkáme tomu prasečí počasí. V tom si divočáci libují, cítí se bezpečněji. A my je samozřejmě nevidíme a není vhodné po nich střílet,“ popisuje.

Proto si myslivci pořizují techniku pro noční lov a termovize. Dříve zakázané způsoby lovu, případně možné jen na výjimku, jsou už vzaté na milost. Vláda v červnu schválila novelu zákona o myslivosti, která využívání noktovizorů umožní.

Divoké prase je neohrožený tvor, zejména bachyně, které se starají o mláďata, jsou doslova životu nebezpečné. Při shledání s lovcem divočáci neutíkají jako například zvěř vysoká, ale neváhají se pustit do přímého kontaktu.

„Stalo se mi, že jsem vystřelil po rudlu se selaty. Minul jsem, prasata z pole začala utíkat do lesa. A najednou rána a něco mi narazilo do stojny posedu. A pak znovu,“ vypráví Jan Müller. „Jedna z bachyní mě zřejmě vycítila a zaútočila,“ popisuje myslivec. Černá zvěř se také označuje kvůli své povaze jako zvěř rytířská.

Města divočáky lákají

Čím dál častěji se množí i případy, kdy tlupy prasat vyráží přímo do měst, a to nejen do příměstských lesíků. V severočeském Mostě řádí opakovaně už několik let. „U konečné a 10. základní školy jsou totálně rozryté prostory okolí zahrádek i v nich a mezi domy. Není daleko od chvíle, kdy někoho napadnou,“ postěžovala si tento týden na sociální síti Mostečanka Jiřina Ksandrová.

Na konci srpna se divoká prasata asi ve dvacetičlenné skupině vydala prozkoumat park kolem dopravního podniku, u kterého běžně lidé nasedají na tramvaj. „Chodí denně v noci nad ránem, až patnáct kusů. Nejsou extra plašší,“ přidává svou zkušenost s mosteckými divočáky Pavlína Pánovová.

„Vždy tu kolem Hrabáku a zahrádek byli, ale na konci minulého roku a v letošním roce se opravdu přemnožili a už to přesahuje únosnou mez,“ dodává Mostečanka.

Vtrhli do školy, kde probíhaly volby

Není bez zajímavosti, že právě v Mostě se postarali divočáci i o narušení voleb. V roce 2014 vtrhla desítka zvířat do areálu 1. základní školy, odkud je několik hodin vyháněli myslivci, hasiči i policie pomocí dělobuchů, proudnice nebo s nasazením loveckých psů.

Opakované terorizování divočáky si v posledních deseti letech odtrpěli i obyvatelé středočeského Mníšku pod Brdy. Zátah na místní předzahrádky a zeleň kňouři podnikli letos během ledna a února několikrát.

Města se snaží proti štětinatým nájezdníkům zakročit spolu s myslivci. Jejich možnosti lovu jsou ale omezeny. Představa, že budou střílet u autobusových zastávek nebo v městských parcích, je mylná. „Zákon umožňuje lov pouze na takzvaných honebních pozemcích, mezi něž ale části měst obvykle nepatří,“ vysvětluje Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty.

„Střelba ve městech je nejen nezákonná, ale především nebezpečná. Myslivci se černou zvěř z měst snaží spíše vyhánět a lovit až v místech, kde je to povoleno a bezpečné,“ dodává mluvčí myslivecké jednoty.

Několik zajímavostí o praseti divokém:

* Na bocích hrudi má kňour takzvaný štít. Je to velmi zesílená kůže o tloušťce až šest centimetrů, která nemá žádné záhyby.

* Na území České republiky bylo v 18. století, za vlády Marie Terezie, ve volné přírodě téměř vyhubeno a přežívalo pouze v oborách.

* Zpět do volné přírody se dostal v důsledku druhé světové války, kdy došlo k poškození oborních plotů a současně bylo prase hnáno od východu postupující frontou.

* Je jednoznačně nejinteligentnějším zvířetem v České republice.

* V současnosti se jedná o nejrozšířenější a nejvíce lovený druh spárkaté zvěře.

Zdroj: Vojenské lesy České republiky