K drátování se dostala úplnou náhodou.

„Můj manžel mě před desítkami let odvedl na vesnici, tam mě staré řemeslo dráteníků začalo lákat. Absolvovala jsem kurz drátkování s mědí v Hranicích, kde lektorka mluvila o černém drátu a to mě zaujalo," vzpomíná dnes Hana Rajnošková. Kurzy, které by se na pevný drát zaměřily, v okolí nebyly.

„Pátrala jsem na internetu, sehnala si drát a zkoušela si to, takže jsem od začátku samouk," vysvětluje.

Skloubit svou profesi s vedlejší činností je poměrně náročné.

„Jsem noční dráteník," prozrazuje dále s tím, že k drátům usedá hlavně večer po práci a o víkendech. Do procesu zapojila celou rodinu.

„Manžel i dcera mi pomáhají, bez nich by to nešlo. Nafotit výrobek, vložit na internet, napsat o něm pár vět, zabalit a vystavit fakturu. To zabere víc času než samotné vytvoření věci," přibližuje.

Styl? Lidunka

Už od prvních pokusů se jí podařilo vytvořit si vlastní styl tzv. krucánky, které spočívají v kulatém zatočením drátu.

„Říkám tomu styl lidunka, ale zkouším i další. Člověka nebaví dělat jednu věc pořád dokola," pokračuje a přitom ukazuje své prsty, které jsou od dlouhé práce s drátem téměř necitlivé.

„Někdy mi ani nejde pověsit prádlo," říká s úsměvem.

Dráty shání v obyčejném železářství. „Prodavači už si na mě zvykli, ale ze začátku se ptali, proč chci čistý drát a nestačí mi rezavý. Je to tím, že tento užitkový materiál se používá i ve stavebnictví," doplňuje a odhaduje, že během roku jí pod rukama projde kolem 250 kilo drátu.

Na internetu, kde prodává nejvíce, je dnes známá hlavně pod jménem Metudka. Zájem o drátované doplňky je i v zahraničí, své výrobky dodává například do Německa, Rakouska nebo Itálie. Přitom u sebe doma nemá skoro nic.

„Nestíhám vyrábět, mám jen jeden věšák," dodává na závěr sympatická tmavovláska. 

Autor: Iva Najďonovová