Premiér Mark Rutte už proto oznámil, že jeho vláda předchozí souhlas s dokumentem přehodnotí. „Pokud je referendum platné, nemůžeme dohodu jen tak ratifikovat," prohlásil v nizozemské televizi. Účast přitom jen těsně překročila potřebnou třicetiprocentní hranici a vláda by se výsledkem nezávazného referenda podle zákona řídit nemusela. Iniciátoři referenda z euroskeptického hnutí GeenPeil přitom hlasování otevřeně pojímali jako předstupeň k debatě o vystoupení Nizozemska z „nedemokratické" EU. Dva měsíce před tím, než budou o setrvání v unii rozhodovat Britové, tak může výsledek referenda vyslat výrazný signál. Lídr euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage ostatně vítězům nizozemského referenda přes telefon gratuloval. „Řada z nich plánuje přijet a zapojit do kampaně tady v Británii," oznámil politik.
Další známí euroskeptici včetně šéfky francouzské Národní fronty Marine Le Penové se ke gratulacím připojili. Co teď bude dál, zatím není úplně jasné. Nečeká se, že EU a Ukrajina kvůli nizozemskému nesouhlasu celou dohodu zahodí, je ale možné, že dokument získá kompromisnější znění – ve hře je i možnost dodatku, který by Nizozemsko ze smlouvy vyjmul. „Potřebuji se dozvědět, jaké závěry premiér a jeho vláda vyvodí z referenda a jaké mají záměry," reagoval na výsledky referenda šéf Evropské rady Donald Tusk. Rutte si zatím vyžádal čas v řádu „dnů či týdnů".
Narušení evropské jednoty
Výsledky hlasování nepotěšily Ukrajinu, její představitelé ale poukazují na to, že většina Nizozemců hlasovat nepřišla a že referendum je nezávazné. „Jsem si jistý, že ze strategického hlediska to není překážka ukrajinského směřování do Evropy," reagoval ukrajinský prezident Petro Porošenko s tím, že iniciátorům referenda nešlo o Ukrajinu, ale o „narušení evropské jednoty". Kreml vidí výsledek hlasování zcela jinak. „Výsledky nizozemského referenda o přidružení Ukrajiny k EU jsou ukazatelem vztahu Evropanů k ukrajinskému politickému systému," oznámil ruský premiér Dmitrij Medveděv.
Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou už přitom platí. Klíčová ekonomická část, zahrnující společnou zónu volného obchodu, nabyla platnosti letošního 1. ledna. ž před dvěma lety pak začala platit politická část dohody, v níž se mluví o respektu k lidským právům, demokracii či boji proti terorismu.
Právě odmítnutí podpisu asociační dohody tehdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem na podzim 2013 vyvolalo na Ukrajině bouře, které vedly k jeho útěku a konfliktu Kyjeva s Moskvou.
